Český Krumlov má své kouzlo sám o sobě. Každé léto ovšem už tak úchvatný dojem z tohohle klenotu na listině UNESCO tradičně umocní zážitek z Mezinárodního hudebního festivalu, který pravidelně probíhá od poloviny července do poloviny srpna. Je obdivuhodné, jak prestižní záležitostí se tyhle slavnosti hudby postupně během 26 let své existence staly a kolik skutečných superhvězd světové opery se tu zejména v posledních letech objevilo.

José Cura, Plácido Domingo, Dmitrij Hvorostovskij, Elina Garanča, Jonas Kaufmann a v loňském roce i současná absolutní světová tenorová jednička Juan Diego Flórez. Smůlu měli diváci letošního úvodního koncertu, když vystoupení Ramona Vargase a Angely Gheorgiu spláchl vydatný liják a bylo předčasně ukončeno.

V posledních sedmi letech jsem nevynechal ani jednou, byť letos z důvodů časové kolize s červencovou cestou do Skotska a Portugalska to nebylo právě ono zmoklé „NEJ“ představení, jako v letech předchozích. Přiznám se pokorně, že Messa de Requiem Giuseppe Verdiho pro mne dosud byla velká neznámá, navíc se trochu vloudila i obava z absolvování tohohle jeden a půl hodinového kousku bez přestávky v třicetistupňovém vedru, které přinesly předchozí dny. 

Nakonec vše dopadlo nadmíru dobře. Svatý Petr se smiloval, teploty už od rána poklesly a půldruhá hodina ve společnosti Filharmonie Bohuslava Martinů  a Českého filharmonického sboru uběhla jako voda. A když doznělo v Pivovarské zahradě závěrečné pianissimo, napadlo mne jediné slovo: monumentální!

A teď už jen zbývá těšit se na příští ročník…. 

 

 PLACIDO  DOMINGO  V  ČESKÉM KRUMLOVĚ  2011